Orientální povaha mého Evropského muže

27. září 2015 v 17:05 | Kifaaya Diab
Já mám manžela ateistu a je to občas mezi námi velmi složité, on však do vztahu s tím, že jsem věřící věděl, že mám blíže k muslimství spíše už jen tušil. Každopádně náš vztah řeší úplně stejné problémy jako každý jiný pár. Já mám syna již z prvního manželství, ale na svou samostatnost jsem byla vždy zvyklá,spíše až moc v tomto směru. S manželem se spíše někdy moc nedokážeme shodnout nad současnou situací. Hádáme se spíše o tom, že jsem měkká a mám takové to samaritánské srdce. Manžel se na to kouká objektivně a bez víry. Je to ateista. Někdy se mi však svěří, či to ěnjak vyplyne, že nějak vlastně v něco vyššího věří, pak se to zase snaží skrýt. Já osobně v ateismus nevěřím, a myslím si, že dříve nebo později, každý najde v sbě část svého já,která prostě v něco mocnějšího věří.


Do mé víry mně však manžel vůbec nijak nemluví. Spíše se zlobí, že jsem opravdu takový lidský samaritán a asi i o mně občas bojí. Protože já myslím srdcem a vírou a pak až často zapojím mozek, jak on říká. Jestli byste se mně chtěli zeptat, zda bych raději křesťana, či muslima nebo ateistu odpověděla bych Vám, že na tomhle mi až tak nezáleží, pro mě je spíše důležité jestli Vás ten druhý má rád a stojí za Vámi, ochraňuje Vás a je tam něco víc. Kdybych měla být, ale asi úplně upřímná, určitě bych měla občas menší problémi s věřícím či přímo s muslimem. Věřte mi, že muslimský muži proti tomu mému jsou opravdu beránci. Můj manžel není zlý člověk, ale je to velmi hrdý, tvrdý a úspěšný mladý muž. Takže si velmi tvrdě dokáže doma jaksi vyřvat a vyhádat svou pozici muže, svého postavení. Na druhou stranu, jste to, ale pořád mi ženy, kdo hýbe světem a i muži, .... ale pšššš. Nakonec je často podle mně, ale musí mít on ten pocit, že k tomu došel on sám, asi jako každý mužský.


Zatím své děti nemáme, a mám jen chlapce z prvníhomanželství, ale samozřejmě syn je vychovávan ve víře k Bohu, ale velmi liberálním způsobem. Nechci, aby mé děti nějak trpěli náboženskými pravidly jako to bylo u mně, když já byla dítě. Takže u nás doma padají klasické zákazy, žádný film av osm do postele. Jediné co mi tu opravdu chybí je prostě ten duch té víry. tady v Evropě se to prostě tak nenosí a ač jsem se tu narodila,od mala si opravdu příjdu jak cizinec. Myslím tím hlavně co se týče takového toho myšlení. Příjdu si v tomhle hodně osamělá. Znám hodně mladých muslimek,a ty celé dny nic neřeší než Korán a jestli to či ono dělají správně. To je chyba. Člověk,hlavně má žít a je jedno jestli v souladu Koránu či Bible. Má žít a nechat žít. Některé věci se mi tu takhle na řádky těžko vysvětlují, ale je jiné když někdo z ateistek ač tedy opravdu v ateismus nevěřím kovertuje k Islámu, kvůli víře svého muže a je rozdíl, být křestaň a jen se přesunout k Islámu, který třeba mně dělá šťastnější, ale říkám tohle je každého věc. Mně Islám vyhovuje. Někomu zase nemusí. A věřím, že vícero lidem nemusí. Jsou to tvrdá pravidla, ale jestli je někdo vychovávaný jako tvrdý katolík, už varianta příjmout Islám mu tak tvrdé nepříjde.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Frances Jane Frances Jane | Web | 27. září 2015 v 20:55 | Reagovat

Děkuju :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama